Nebýt sám uprostřed lidí

„Už v roce 1943 pojmenoval A.H. Masow systém pětice lidských potřeb, které seřadil podle důležitosti. Po zajištění těch základních (tělesných, fyziologických), nastupuje potřeba jistoty a bezpečí a na třetí příčce uvádí potřebu přijetí a sounáležitosti. Silně jsme vnímali, že právě tuto potřebu sounáležitosti je nyní zapotřebí naplnit,“ přibližuje Michaela Daňová z Mozaiky a pokračuje: „Zahájili jsme proto cyklus aktivit nazvaný Lidé spolu. Ten si kladl za cíl budovat neformální vztahy s českými lidmi i mezi Ukrajinci navzájem. V praxi to pak znamenalo, že jsme se každý měsíc jedenkrát setkali a něco společně „podnikli.“ V průběhu roku jsme například vyráběli velikonoční dekorace, jeli jsme na cyklovýlet, opékali špekáčky, lezli po Pulčínských skálách, a dokonce jsme se naučili péct frgály. Do konce roku ještě chceme stihnout besedu na téma specifika ukrajinské mentality, výlet do Valašského městečka a adventní tvoření. Snažíme se, aby každý měl možnost věnovat se tomu, co ho baví a zároveň poznával kulturu a zvyky toho druhého.“

To obohacuje obě skupiny. Češi poznávají, že jsme všichni stejní lidé, jen s jiným příběhem. Mají možnost si s maminkami popovídat, děti navazují kamarádství a zjišťují, že si spolu mohou hrát. Setkávání napomáhá vzájemné toleranci. 

„Nás jako sociální pracovníky těší společně strávený čas, kdy není potřeba nic zásadního řešit. Máme možnost blíže se poznat jako lidé. Vidíme smějící se děti a jejich maminky, které alespoň na krátkou chvíli zapomenou na to, že u nich doma stále zuří válka,“ uzavírá Michaela Daňová.

Aktivity jsou hrazeny z projektu Diakonie Katastrophenhilfe.